Konstrukce české státní vlajky

Státní vlajka České republiky

Státní vlajka České republiky se skládá z bílého pruhu v horní části a červeného pruhu v dolní části, mezi něž je vsunut žerďový klín modré barvy dosahující poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3 (§ 4 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky).

Podobu státní vlajky České republiky určuje zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o státních symbolech České republiky, který byl publikován pod číslem 3 ve Sbírce zákonů České republiky, ročník 1993, částka 2 (zákon č. 3/1993 Sb.).

Další podrobnosti jsou stanoveny zákonem č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a změně některých zákonů, schváleným dne 18. září 2001.


Konstrukce české státní vlajky a praporu

Poměr stran státní vlajky stanovuje zákon. Šířka a délka vychází ze základní pozice vlajky (obr. č. 1). Za šířku vlajky je považována ta strana listu, která je rovnoběžná s žerdí (z pohledu na vlajku v základní poloze tedy pohledově výška). Délka je stanovena kolmo k šířce. U státní vlajky České republiky je šířka odpovídající dvěma jednotkám (dva stejně široké vodorovné pruhy) a délka je odpovídající třem jednotkám. Popisujeme-li poměr stran u vlajky, vždy se uvádí nejdříve šířka, poté délka! U praporů a korouhví je doporučováno, aby délka listu nepřesahovala trojnásobek šířky, aby nedocházelo u české vlajky k optickému zkreslení modrého klínu. Klín na čeké vlajce a u jejích napodobenin musí dosahovat svým vrcholem do středu listu (vlajky). Vrchol klínu na vlajce je vždy průsečíkem úhlopříček, bez ohledu na poměr stran v případě použití napodobeniny české státní vlajky. Lícová strana vlajky je ta strana, jejíž žerďový okraj je vlevo z pohledu pozorovatele. Je-li žerďový okraj vpravo z pohledu pozorovatele, jedná se o rubovou stranu vlajky (obr. č. 3). Je-li vlajka vyvěšena svisle, pozorovatel hledí na její rubovou stranu (obr. č. 2).

obr. č. 1) základní pozice vlajky
 
obr. č. 2) svislá poloha
 
 
obr. č. 3) rub a líc vlajky