Jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem?

Současné české právní předpisy o státních symbolech už nepoužívají pojem „prapor“, nýbrž „napodobenina vlajky“. Naproti tomu u symbolů krajů a obcí se užívá nevhodně pojem prapor, což zejména u malých obcí vede k mylnému dojmu, že má jít o slavnostní bohatě zdobený prapor se znaky, doprovodnými nápisy a letopočty, třásněmi apod. po vzoru praporů spolkových. Ve skutečnosti však jde o symbol samosprávné územní jednotky (obce), který je adekvátní symbolům státním. Pokud použijeme dikci zákonů, museli bychom například konstatovat, že před budovou úřadu byla vyvěšena státní vlajka a krajský prapor, což je z odborného hlediska nelogické.

Státní vlajku můžeme vyvěsit i v podobě praporu, za předpokladu dodržení pravidel pro vyvěšování a poměru stran dané zákonem. Všechny ostatní formy jsou považovány dle zákon za napodobeniny české státní vlajky.

U vlajky je závazný poměr stran daný zákonem. Vlajka se vztyčuje na stožár, vlajkové ráhno nebo vlajkovou žerď. U praporu není poměr stran závazný, přesto se doporučuje, aby se co nejvíce blížil poměru stanovenému závazným předpisem, tedy 2:3. Prapor je charakteristický tím, že jeho list je pevně připevněn k žerdi.

 

Základní rozdíl mezi vlajkou a praporem je čistě technického rázu podle způsobu jejich vyvěšení:

Vlajka se vztyčuje na stožár, vlajkové ráhno nebo vlajkovou žerď (např. na zádi plavidel) pomocí lanka, ke kterému je připevněna úvazem, v novější době též karabinkami. Závazný je u ní poměr stran daný právním předpisem.

Prapor je charakteristický tím, že jeho list je pevně připevněn k žerdi. Je na ni navlečen tzv. rukávem a u slavnostních typů praporů, které se vyrábějí zpravidla v jednom exempláři (např. vojenské bojové prapory, spolkové a cechovní prapory), bývá k žerdi ještě připevněn hřeby.

U praporu není poměr stran závazný, přesto se doporučuje, aby se co nejvíce blížil poměru stanovenému závazným předpisem. U velkých praporů, vyvěšovaných například ve svislé podobě na budovách, se tradičně doporučovalo, aby délka nepřesahovala šířku více jak trojnásobně. Klín u české státní vlajky či její napodobeniny musí vždy dosahovat do středu symbolu, nejedná se o rovnostranný trojúhelník, jak se na první pohled zdá!

Kromě vlajek a praporů se však v praxi také můžeme setkávat s korouhvemi různých typů.

Zpravidla se jedná o korouhve s příčným, kolmým nebo křížovým ráhnem. Obvykle vyžadují vzhledem ke svému svislému uspořádání specifický přístup ke grafickému řešení, a proto nejsou pro vyvěšování státních symbolů nejvhodnější. Znásobují totiž možnost zamotání listu korouhve do lanka či někdy dovolují nežádoucím zachycením ráhna o lanko nebo stožár otočení listu do stranově nesprávné podoby.
zdroj:čvs