Česká vlajka v souladu se zákonem

V roce 1990 Československá socialistická republika byla zákonem č. 81/1990 Sb. přejmenována na Československou federativní republiku (ČSFR).

V rámci ustanovování ČSFR v roce 1990, bylo prosazeno zavedeni státních symbolů národních republik. Slovenská národní rada i Česká národní rada mimo jiné určily své státní vlajky.

Symboly Slovenské republiky byly zavedeny dne 1.3.1990 zákonem (č. 50/1990 Sb. o názve, štátnom znaku, štátnej vlajke, štátnej pečati a o štátnej hymne Slovenskej republiky) a symboly České republiky byly zavedeny dne 13.3.1990 zákonem (č. 67/1990 Sb. o státních symbolech České republiky).

Česká republika stanovuje zákonem (č. 67/1990 Sb.) mimo jiné v článku IV., že „…Státní hymnu České republiky tvoří první sloka písně Františka Škroupa na slova Josefa Kajetána Tyla Kde domov můj…“ a v článku II., že „…Státní vlajka České republiky se skládá ze dvou stejně velkých pruhů, z nichž vrchní pruh je bílý a spodní pruh červený. Poměr šířky vlajky k délce je 2:3…“

Česká národní rada dne 29.12.1992 přijala nový zákon (č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky), který rozšiřuje a mění původní ustanovení o státních symbolech. Státní znak nahradila malým a velkým státním znakem, byl přidán paragraf o státních barvách, paragraf o vlajce prezidenta republiky a byla změněna státní pečeť. Státní vlajka byla změněna dle § 4, který uvádí, že státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3. Jejím jediným oficiálním autorem je český heraldik a archivář Jaroslav Kursa.

Slovenská republika stanovuje mimo jiné zákonem (č. 50/1990 Sb.) v článku VI., že „…Štátnou hymnou Slovenskej republiky sú prvé dve slohy piesne Janka Matúšku Nad Tatrou sa blýska…“ a v článku III. stanoví, že „…Štátna vlajka Slovenskej republiky sa skladá z troch rovnakých vodorovných pruhov bieleho, modrého a červeného, usporiadaných pod sebou. Jej rozmery sú 2:3…“

Dále byl 24.3.1990 přijat zákon (č. 101/1990 Sb. o změně názvu Československé federativní republiky), kde se v článku I. tohoto zákona uvádí, že název „Československá federativní republika“ se mění na „Česká a Slovenská federativní republika“ v jazyce českém a „Česká a Slovenská Federatívna Republika“ v jazyce slovenském; obě znění jsou rovnocenná. Zároveň byl přijat zákon o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky.

Tento zákon (č. 102/1990 Sb. o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky) mimo jiné uvádí v článku I., že „…státními symboly jsou státní znak, státní vlajka, standarta prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna…“
Článek VI. zmiňuje, že „..státní hymnu České a Slovenské Federativní Republiky tvoří hymna České republiky a první sloka hymny Slovenské republiky, při hraní a zpěvu státní hymny se zachovává toto pořadí…“ A dále článek III. uvádí, že „…státní vlajka České a Slovenské Federativní Republiky se skládá z horního pole bílého a dolního pole červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky; poměr stran je 2:3…“

28. říjen 1918

vznik Československé republiky

V roce 1992 dospěla československá politická scéna ke stanovisku, že společná federativní republika nenaplňuje představy o společném soužití obou států, a na základě tohoto stanoviska byl přijat zákon o zániku Československa. Zákon (č. 542/1992 Sb. o zániku České a Slovenské Federativní Republiky) byl přijat 8.12.1992 a mimo jiné uvádí v článku I., že „…uplynutím dne 31. prosince 1992 zaniká Česká a Slovenská Federativní Republika a nástupnickými státy České a Slovenské Federativní Republiky jsou Česká republika a Slovenská republika…“ Dále se uvádí v článku II., že „…působnost České a Slovenské Federativní Republiky, která jí byla svěřena ústavními a jinými zákony, přechází na Českou republiku a na Slovenskou republiku dnem 1. ledna 1993…“ Článek III. zmiňuje, že „…Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky…“ Dále článek VII. říká, že „…Česká národní rada a Národní rada Slovenské republiky mohou ještě před zánikem České a Slovenské Federativní Republiky s účinností nejdříve od 1. ledna 1993 přijímat ústavní a jiné zákony, jimiž zabezpečí výkon působnosti, která přejde na Českou republiku a Slovenskou republiku podle článku 2…“

Česká národní rada 28.12.1992 přijala zákon (č. 1/1993 Sb. ), kde v článku 112 v odstavci 3 je stanoveno, že až na výslovné výjimky se z dosavadních ústavních zákonů stávají běžné zákony („Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.“‘). Státní symboly ČR následně byly upraveny zákonem (č. 3/1993 Sb.) na který byl uplatněn princip „lex posterior derogat priori“, což znamená že později účinný právní předpis má přednost před dřívějším („starším“) právním předpisem.

Po dobu trvání československé federace byly přijaty různé politické zákony, které nejsou v rozporu se zákonem, ale jsou politickou vůlí. Česká národní rada dle zákona mohla a přijala nový zákon o státních symbolech České republiky. Po zániku federace, jenž byl politickou vůlí bez voleb či referenda, se stala vlajka dle zákona pouze vlajkou českou a navozuje tak kontinuitu mezi Československem a Českem, což dokazuje také to, že Česká republika uzákonila 28. říjen, den vzniku Československé republiky, jako státní svátek. Česká vlajka je uznávaná všemi suverénními státy světa a nikdo nemůže namítat, že je její používání nelegální či protizákonné. Jen vlastenec může být hrdý na svou vlast a její symboly, mezi něž patří i naše česká státní vlajka, která sehrála významnou dějinnou roli v dobách, kdy nám jako národu bylo nejhůře. Sjednocovala a upomínala na naši příslušnost v čase mnichovské tragédie, kdy se Slovensko dobrovolně oddělilo od Československa. Byla významným symbolem pro lidi, kteří položili své životy v exilové armádě, bojující na různých frontách druhé světové války.