Česká státní vlajka se přenáší (nese) ke stožáru vodorovně rozprostřená (rovnoběžně se zemí) modrým klínem vpřed, ve směru chůze. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích rukou blíže k vlajce (v případě nutnosti uprostřed delších stran – záleží na její délce). Vlajku nejdříve připevníme modro-bílým cípem, poté modro-červeným cípem, ostatní osoby vlajku přidržují, aby se nedotkla země.
Přenášení vodorovně rozprostřené vlajky více osobami zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů ČR neřeší. Z toho vyplývá, že není přesně určeno, zda bílý pruh má být vlevo či vpravo. Nevylučuje to však existenci vnitřních předpisů ozbrojených složek (armáda, policie), které toto upřesňují. Vnitřní předpisy armády a policie se mohou od sebe lišit. Tato záležitost náleží mezi otázky, na které nemají ani všichni odborníci na vexilologii jednotný názor.
Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země! Státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu. Při větším opotřebení by se měla důstojně spálit, významné památkové exempláře se ukládají do muzeí. Je-li nutné vlajku vyprat, měla by se poté mokrá znovu umístit na stožár. Po vysušení je možné vlajku sejmout a dle předpisu složit.
